MgA. Eliška Bejčková

• klavír, klávesy

Hudba je velkou součástí mého života. Navštěvovala jsem ZUŠ ve Vimperku, obor klavír u pana učitele Jana Tláskala. Později jsem přidala hru na další hudební nástroje: kytaru, kontrabas a české dudy. Ráda hraji a zpívám s přáteli v různých kapelách a uskupeních. Vystudovala jsem ČVUT a HAMU obor zvuková tvorba a jako zvukařka pracuji pro film, rozhlas i v hudební branži. Jako učitelka se snažím ke každému žákovi přistupovat individuálně a vybrat mu skladby, které by ho bavily.

Bončková Olga

• housle, akordeon

Vyučovat v LŠU ve Vimperku jsem začala v roce 1972 a o rok později na pobočce ve Stachách, kde učím doposud. Během své letité pedagogické praxe jsem učila hru na housle, akordeon, violu, klavír, hudební nauku a vedla jsem houslové i pěvecké soubory. V ZUŠ ve Stachách jsem zůstala natrvalo, několik let jsem vykonávala funkci ředitelky ZUŠ a vedoucí ZUŠ. Téměř čtyřicet let jsem byla aktivní houslistkou při OÚ ve Stachách. V roce 2015 jsem byla za svou celoživotní práci vyhodnocena a odměněna Školským úřadem ve Vimperku. Mottem mé pedagogické činnosti je: „Kdo hudbě rozumí, má více ze života.“

Buš Zdeněk

• bicí nástroje, hudební dílna

Hudba mě provází od mých nejútlejších let. Rytmus a zvuky, které mě obklopovaly, mě vždy fascinovaly, a tak nebylo divu, že jsem se rozhodl začít hrát na bicí už v pěti letech. Prvních sedm let jsem se hudebnímu umění věnoval v Základní umělecké škole v Jablonci nad Nisou, kde jsem měl možnost rozvíjet své základy pod vedením Jiřího Šnajdra. Po této zkušenosti jsem pokračoval ve studiu soukromě u Jana Prchala, což mi umožnilo prohloubit své dovednosti a zároveň se soustředit na individuální přístup k hudbě.

V patnácti letech jsem začal studovat na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze u Lukáše Doksanského. Tato zkušenost pro mě znamenala velký zlom, nejen v technické zdatnosti, ale také v pochopení hudební teorie a improvizace, což mi dalo širší pohled na hudební svět.

Kromě studia jsem měl možnost se jako bubeník podílet na různých hudebních projektech a vystupováních, což mi dalo cenné zkušenosti na pódiu i mimo něj. S nadšením se věnuji také pedagogické činnosti, protože věřím, že hudba je nejen o technice, ale také o schopnosti vyjádřit své emoce a myšlenky.

Čížková Lenka, DiS.

• zobcová flétna, klarinet, saxofon, hoboj, české dudy, hudební nauky

Můj život byl od útlého věku spjat s hudbou. Navštěvovala jsem ZUŠ ve Strakonicích, kde jsem začala hrát na zobcovou flétnu u p. uč. Miroslava Lukeše. Nadále jsem pokračovala ve hře na dechové nástroje, konkrétně klarinet, saxofon. Při ZUŠ jsem hrála v dudácké muzice a účastnila se sólových, komorních soutěží. Na české dudy jsem se učila u pana Josefa Režného.
Na Konzervatoři a Vyšší odborné škole v Českých Budějovicích jsem absolvovala hru na hoboj. Při studiu jsem byla aktivní v několika orchestrech, komorní hře, sólové hře, hudební skupině, která vystupovala i v zahraničí.
V Základní umělecké škole Stachy vyučuji a vychovávám mladé nadějné muzikanty od roku 2006. Moji žáci vystupují na koncertech, různých kulturních akcích, úspěšně se účastní soutěží, seminářů. Ve Stachách jsem založila folklórní soubor Chorošek, který pravidelně vystupuje i na velkých akcích např. Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích. Dudácká muzika prezentuje Stašsko nejen po celé republice.

Bc. Drholcová Barbora

• klasická kytara – momentálně na MD

Hudba mne od dětství provázela každým dnem, kdy jsem chodila do Vimperské ZUŠ, byla součástí dechového orchestru nebo pěveckých sborů, vystupovala na koncertech a soutěžích nebo jsme s přáteli hráli a zpívali jen tak pro radost. Po vystudování gymnázia jsem však hudbu z velké části opustila pro studium matematiky a poté pro mou novou roli dvojnásobné maminky. Nyní se mi do života vrací, znovu se stává každodenní součástí mého života, můj život obohacuje tak, jak to umí jen ona. Osud mě přivedl k učitelství hry na klasickou kytaru a já se těším z toho, že mohu to, co jsem se naučila, předávat dál.

Hadravová Eva, DiS.

• zobcová flétna, trubka, hudební přípravka a hudební nauky

Cesta hudebníka u mne začala na ZUŠ ve Vimperku, později v ZUMŠ ve Vlachově Březí. V posledním ročníku základní školy bylo pro mne studium konzervatoře zcela jasnou volbou. Mé kroky vedly na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, kde jsem absolvovala hru na lesní roh. Během studií jsem aktivně působila v různých komorních, orchestrálních souborech a také ve sborovém uskupení KomoraCzech. Učit děti mne baví, být přitom, když jako pedagog mohu být průvodcem a v dětech objevovat, rozvíjet pozitivní vztah k hudbě i sobě samému. V ZUŠ Stachy vyučuji hru na zobcovou flétnu, trubku, hudební nauky a zastávám pozici vedoucí učitelky.  

Mé první hudební krůčky jsem započala v ZUŠ ve Vimperku a později v ZUMŠ ve Vlachově Březí. Moje další studijní cesta zpěvu vedla na konzervatoř v Českých Budějovicích, kde jsem studovala po dobu šesti let. Současně jsem absolventkou Akademie múzických umění v Praze. Ztvárnila jsem několik operních rolí např. v Jihočeském divadle nebo ve školních projektech v Praze. Nyní vystupuji na mnoha našich, i zahraničních koncertech. Hudbě se věnuji od malička a práce s dětmi mi dodává neskutečnou energii a vědomí, že i zpěv má v této zemi svoji budoucnost. S dětmi chci pracovat hlavně hravě a smysluplně, aby to je i mě bavilo. Chci jim pomoci rozvíjet svoji fantazii a objevovat nejrůznější techniky zpěvu. 

Szpuková Helena

• klasická kytara, violoncello

Svět hudby se mi otevřel až v páté třídě přijetím do ZUŠ v Liberci, obor violoncello. O něco déle přibyla ještě kytara.
Vystudovala jsem nejdříve Střední průmyslovou školu stavební v Liberci, ale protože mě hudba přitahovala více, nastoupila jsem na konzervatoř v Teplicích.
Během studia jsem získávala učitelskou praxi v ZUŠ Teplice. Po vystudování a přestěhování jsem nastoupila do ZUŠ ve Vimperku a v současnosti učím i na zdejší škole rozeznít kytaru a violoncello.

Mgr. Turková Monika, DiS.

• zobcová flétna, příčná flétna, hudební nauky a sborový zpěv

Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, obor učitelství pro 1. stupeň s rozšířeným studiem hudební výchovy, dále jsem navštěvovala plzeňskou Fakultu celoživotního vzdělávání, obor angličtina. Později mé kroky vedly na Konzervatoř v Českých Budějovicích, kde jsem absolvovala obor příčná flétna u MgA. Jany Zavičákové. Svou pedagogickou praxi jsem započala v roce 1998 v ZUŠ Vimperk, v níž jsem pracovala do roku 2011, poté jsem nastoupila do ZUŠ Stachy, kde působím dodnes. Od roku 2019 vyučuji i v MŠ a ZŠ v Šumavských Hošticích. Velice ráda pracuji s dětmi, a to nejen v hodinách flétny, ale také ve sboru. Založila jsem společně s dalšími ženami pěvecké uskupení Black Ladies.

Mgr. et MgA. Vendula Roučová

Každý může tvořit, i když si třeba zpočátku nevěřÍ. A ten proces, kdy hledáme, který druh tvorby je pro něj ten pravý, je fascinující. Naopak s tím, kdo už se s výtvarnem přátelí, objevujeme nové a nové obzory. Tvorba je prostě dobrodružství. Radost. Relaxace. Cesta pod povrch. I proto mě baví předávat ji dál.

Také jsem navštěvovala výtvarný obor v ZUŠce – u Václava Mandelíka a možná právě díky tomu jsem pokračovala na Západočeské univerzitě v Plzni, na pedagogické fakultě – obor Výtvarná výchova a Český jazyk a literatura pro střední školy. A jsem tomu ráda. Kromě výtvarného učím v ZUŠ i literárně-dramatický obor a obě tyto sféry se mi občas při výuce prolínají a navzájem obohacují.

„Nejvýznamnějším uměním učitele je probouzet v žácích radost tvořit a poznávat.“ Albert Einstein

Mgr. et MgA. Vendula Roučová

„Učení samo má býti milé a libé a nemá se jinak díti, než jako hra a kratochvíle.“      Jan Amos Komenský

Moje cesta k literárně-dramatickému oboru začala vlastně už na vimperském gymnáziu v divadelním souboru Spirála. I když jsem šla nakonec studovat výtvarné umění a literaturu, divadlo se mi “pod nohy” pletlo pořád: v Plzni jsem díky Romanu Černíkovi absolvovala certifikátové studium dramatické výchovy a přidala se k divadelnímu souboru Tyan, hostovala dvakrát v souboru Evrybáby a nakonec ještě vyrazila na DAMU – studovat výchovnou dramatiku jako svůj třetí obor.

Cesta k rozvíjení a poznávání sebe sama skrze tvořivou dramatiku je kouzelná a hravá, plná překvapení, kdy ani nepostřehnete, že se vlastně učíte. Nebojte se hrát si, protože slovy jednoho anglického přísloví (které jsem si půjčila z knihy Metodika DV paní profesorky Evy Machkové): „Samá práce a žádná hra dělá z Honzy hlupáka.”