Historie školství ve Stachách

Všeobecný školský zákon z roku 1775 vytvořil potřebné podmínky pro rozvoj našeho školství.
Na Stachách byla škola zřízena poměrně brzy po vydání tohoto zákona, již v 80. letech 18. století. Stachy, jediná česká rychta mezi devíti rychtami německými, měly i českou školu.

O zřízení školy se dozvídáme ze školní kroniky z pozdější doby, a to ze zápisů zatímního řídícího učitele Jana Klecana, který na stachovské škole působil v letech 1883-1884, Nejdříve se vyučovalo po chalupách a první jednotřídní stachovskou školou byla, podle Klecanových zápisů, dřevěná budova nedaleko hřbitovního kostela. Škola prý v roce 1787 vyhořela a vyučovalo se pak v různých najatých místnostech.

Stachy byly v dřívějších dobách nazývány Stachov; byly jednou z královských svobodných rychet. Byly rychtou bohatou, která vlastnila veliké lesy.

Ačkoli byly Stachy poměrně bohaté, o potřeby školy příliš nedbaly. Obec si v tehdejší době nepořídila ani dostačující školní prostory, ani nutné školní vybavení.

Ani k učitelům se nechovala obec příliš příznivě; ti potom přestávali mít zájem na kvalitě výuky
a věnovali se spíše společenskému životu. O učiteli Korálovi se v kronice například dočteme, že byl mužem povahy prchlivé a že „zhusta vyučování svým synům, kteří žádného potřebného vzdělání
k tomu nenabyli, přenechává“.

Dobrý základ škole a lepší jméno jí dal učitel Václav Holub, který začal ve Stachách učit v roce 1863. Holub učil už v nové školní budově č. 182. Tato budova byla postavena v roce 1835 a měla pouze jednu školní světnici.

Do školy bylo tehdy zapsáno kolem 300 dětí z celého Stachovska. Děli ovšem chodily do školy většinou jen v zimě; seděly nejen v lavicích, ale i na podlaze.

V roce 1873 bylo povolena druhá třída. Pro tu musela být pronajmuta místnost, a to střídavě
u A. Voldřicha, hostinského v Stachově, V. Foltýna, sedláka č. 84, F. Štrobla, domkáře č. 233.

Roku 1876 se odškoluje Úbislav. Přes zmenšení školního obvodu zůstává počet dětí veliký. Například v roce 1880 navštěvuje první třídu ve stachovské škole 190 dětí a 105 dětí třídu druhou. Docházka děti zůstává nepravidelná.

V roce 1882 byla škola rozšířena na trojtřídní. Protože dvě třídy musely být v nájmu, byla v roce 1880 zakoupena pro školní účely budova Č. 208, která bývala původně hostincem. Ani dvě školní budovy však nestačily pro všechny žáky, proto bylo v roce 1904 rozhodnuto zřídit exposituru v Kůsově.

Kromě školy ve Stachách a expositury v Kůsově byly vzhledem ke značným vzdálenostem
a neschůdnosti cest postupně zřizovány na území bývalé rychty filiální školy v Zadově, Úbislavi, Tejmlově, matiční škola v Krousově (později 2. stašská škola v Chalupách). Dále byly zřízeny menšinové státní školy v Nicově a v Reckebergu.

Již v roce 1891 se objevil požadavek na zřízení školy měšťanské na Stachách. Od tohoto roku byla myšlenka zřídit měšťanskou školu neustála oživována. V roce 1908 svolává Národní jednota pošumavská tábor lidu. Toto shromáždění je organizováno proto, aby místní občané vyslovili své „pro“ pro měšťanskou školu, a tak podpořili snahu zřídit ji. Někteří obyvatelé se však báli příliš velkého finančního zatížení, neboť škola měla být vydržována obcí, a několik sedláků vystupuje tedy proti jejímu zřízení. 1. světová válka načas jednání o zřízení měšťanské školy přerušila. Až v roce 1919 dává Zemská školní rada v Praze ke zřízení měšťanské školy ve Stachách souhlas
za předpokladu, že věcný náklad ponese školní obec. Vyučování na měšťanské škole bylo pak zahájeno 16. 2. 1920. Škola má nouzové umístění: byl zrušen byt ředitele v budově č. 206 a byly
v něm zřízeny třídy. Od roku 1929 je pak měšťanská škola ve Stachách státní, vydržovaná státem.

V letech dvacátých ani v letech třicátých, zasažených hospodářskou krizi, nemá škola budovu, která by odpovídala jejím požadavkům a její důležitosti. Počátkem třicátých let se projevil na obecné škole náhlý pokles stavu žáctva, na škole měšťanské je naopak nutno zřizovat pobočky. Pobočky byly umístěny v pronajatých místnostech budovy č. 61 v Jirkalově (zde zůstaly některé třídy
až do r. 1939).

Obě stachovské školy, měšťanská i obecná, měly původně společnou správu; ředitelem je v roce 1920 ustanoven J. Waldmann, po něm se stává ředitelem J. Hejlek. Od r. 1934 je M. Šafařík řídícím učitelem školy obecné.

Jednání o stavbě nové školní budovy probíhala už od r. 1931. Počátek stavby byl ale úřady neustále oddalován, a tak bylo s výstavbou započato až v roce 1937. Škola byla hotova za dva roky. Do nové školy se stěhují žáci 6. března 1939. Je to tedy už v době, kdy jsou zabrány Sudety – a kdy říšská hranice prochází přímo stašským katastrem, několik dní před okupací českých zemí.

V březnu 1939 bylo zároveň s otevřením nové budovy měšťanské školy zahájeno vyučování
v mateřské škole v uvolněných prostorách školy v č. 206. První učitelkou byla M. Kalinová.

V období protektorátu Němci i ve Stachách rušivě zasahovali do vyučování v české škole. Kromě toho byla již v r. 1939 ve Stachách zřízena škola německá. Získat české děti do školy německé se však Němcům nepodařilo; německou školou navštěvují děti národnosti německé, české dítě je zapsáno pouze ojediněle. Např. ve školním roce 1939/40 je v německé škole zapsáno 28 dětí,
a to v naprosté většině dětí německých rodičů.

Počet žáků na české obecné škole během války se pohybuje od 110 do 89, na škole měšťanské kolísá od 150 do 99.

Nejtěžší situace pro zajišťování výuky v české škole nastala v posledním válečném roce.
Dva učitelé jsou totálně nasazeni, školní prostory jsou často zabírány pro uprchlíky. Německé vojáky, kteří pak byli koncem války ve škole ubytováni, odzbrojují 5. května 1945 stachovští občané. 6. května byly Stachy osvobozeny.

3. září 1945 je opět zahájeno pravidelné české vyučování na škole obecné i měšťanské, Ředitelem obecné školy zůstává M. Šafařík, správou měšťanské školy byl pověřen (dosavadní ředitel J. Hejlek
v r. 1941 onemocněl a jeho zástupcem do konce války byl A. Švarc) K. Strnad, který byl za okupace vězněn a zbaven po propuštění učitelského místa.

Ve školním roce 1945/46 pozorujeme citelný úbytek žactva. Některé rodiny ze Stašska totiž odcházejí osídlit české pohraničí, odcházejí do K. Hor, do Stříbra a jinam.

V tomto školním roce se mění názvy škol: měšťanská se mění na střední, obecná na národní.

Učitelé i žáci stachovské školy odpracovali tisíce brigádnických hodin v zemědělství při sklizni brambor, při zalesňování, při úpravě obce. Škola musela pomáhat nejen během školního roku,
ale i o prázdninách.

V roce 1948 začíná pracovat SRPŠ. Prvním předsedou byl zvolen R. Hadrava.

V roce 1953 se zřizují osmileté střední školy ze škol národních a středních pod společnou správou jednoho ředitele (ve Stachách K. Strnada). Škola byla v této době organizována převážně jako škola šestitřídní, kdy pět ročníků národního stupně bylo soustředěno ve třech třídách. Taková organizace školy, kdy jednotlivé ročníky prvního stupně byly spojovány, trvala až do r. 1972 (tedy i po vzniku ZDŠ v r. 1961). Jednotlivé ročníky prvního stupně byly spojovány proto, že zde bylo poměrně málo žáků. V této době navštěvují děti v osadách ještě školy jednotřídní – v Chalupách, Úbislavi, Nicově
a Zadově. Škola v Chalupách byla zrušena v r. 1962, ostatní jednotřídní školy byly postupně rušeny
v sedmdesátých letech a žáci z okolí začali dojíždět do Stach ne až od šesté, ale již od první třídy.

Od školního roku 1976/77 je základní škola opět osmiletá.

Většina tříd je v těchto letech umístěna ve školní budově z roku 1939. Prostory školy se však ukazují pro všechny třídy nedostatečné, a proto jedna nebo dvě třídy jsou vyučovány v budově „staré‘ školy v č. 206. Tam je také až do poloviny sedmdesátých let umístěna mateřská škola.

V roce 1975 bylo započato s přístavbou k hlavní budově školy. Stavba byla dokončena v červnu 1977. Budova staré školy mohla být uvolněna pro LŠU, školní družinu a byla zde vybudována odborná učebna pro pěstitelské práce.

Významnou událostí v životě školy bylo také otevření nové tělocvičny r. 1980.

Od roku 1999 je ze zákona škola opět devítiletá. V roce 2000 došlo ke spojení základní a umělecké školy v jeden subjekt, v roce 2003 k nim byla ještě připojena škola mateřská. Současný název školy je Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Stachy.

---

Jednotřídní školy

1. Úbislav
Úbislav byla od roku 1876 přiškolena ke Stachům. Protože cesty z Úbislavi do Stach byly velmi neschůdné, zvláště v zimě, vyučoval v zimě několik roků po domech Matěj Kadlec, chalupník, později hostinský v Úbislavi. Prvním učitelem po zřízení samostatné úbislavské školy byl Karel elzer. Nejdéle působil na škole Jo-sef Kochan (přes 40 roků), potom Josef Polák (20 let), Jiří Kopačka (18 let). Poslední ředitelkou úbislavské školy byla Marie Pešlová (1971—1972)

2. Zadov
Na Zadově se vyučovalo již brzy po založení stašské školy (kolem roku 1790). Prvním učitelem byl Matěj Šimek, který vyučoval po domech rodičů. Škola byla postavena v r. 1874. V této době zde vyučovali: Václav Petřík, Ondřej Bílek, Václav Strnad, Jan Hranička, Bohumil Havránek (1907—1919). Mezi válkami zde působili např. tito učitelé: Václav Volák, Antonín Potužák, Jaroslav Červený, Ladislav Havel, František Hanz-lík, Vojtěch Kořenský, Terezie Kořenská, Po II. světové válce se stává správcem školy Jan Holeček Učitelé se zde poměrně často střídali: H. Křivancová, František Princ, Jan Sejk, Miroslav Dobeš, Huna Cucová, Marta Krausová, Karel Čech, Dana Hnátková. Posledním učitelem na zadovské škole byl Ladislav Heidenreich, který zde učil 1970 až 1973.

3. Chalupy
V roce 1909 byla otevřena matiční škola v Krousově. Prvním správcem školy byl ustanoven
do příchodu trvalého učitele J. V. Šťastný. První řádně jmenovaný učitel byl Václav Volák; přišel
do Krousova v roce 1910. Od zřízení školy do 2. sv. války tu působili např. tito učitelé: K. Karas,
J. Kukla, M. Šafařík, M. Čechová, V. Volák, Pokorný. Po 2. sv. válce učili na chalupské škole:
K. Vraštil, M. Zachová, J. Bártík, M. Krausová, J. Pícha. K. Březina, J. Turek. B. Bosák, J. Bosák.
Před uzavřením školy zde byla poslední učitelkou Hana Cucová (1962).

4. Nicov
Česká menšinová škola byla v Nicově zřízena v roce 1923. Po 2 světové válce se stává prvním řídícím učitelem L. Zelenka, od roku 1949 do r. 1955 zde působí J. Chmelík. Posledním řídícím učitelem na škole byl Bohuslav Bosák. Škola byla uzavřena roku 1972.